Svobodná škola inspirovaná Sudbury School aneb takovou školu je potřeba zažít!

Nestačí si o ní přečíst, shlédnout video, podívat se do prostor školy. V takové škole je potřeba strávit minimálně jeden týden.

Ano, opravdu doporučuji si zažít takovou školu na vlastní kůži, být aspoň jeden týden (myšleno tři dny=) součástí školy. Každý den totiž děti zažívají něco jiného. Na začátku ledna 2019 jsem dostala příležitost účastnit se praxe v lesní škole Hrádeček. Důvodem k rozhodnutí byla nejen inspirace pro mě samotnou, ale také ujasnění si, kam chceme jako rodina směřovat. Doma velmi intenzivně řešíme naši situaci s předškolačkou, která se chce vzdělávat se mnou doma, jak sama na otázku rodinných příbuzných na nástup v září do školy, odpovídá. Nečekala jsem, že pobyt v lesní škole mě tak ovlivní. Po prvním dni jsem byla překvapená. Těšila jsem se na neskutečné množství aktivit, které budou dětem předkládány. Opak však byl pravdou a po prvním dni jsem byla v rozpacích. Děti měly k dispozici tablet, na kterém hráli hry. Až postupem dní jsem pochopila, že děti si celý předchozí rok na tablet vydělávaly peníze. Celý rok šetřily a před krátkou dobou si ho pořídily. A tak si užívaly zasloužené odměny. Později jsem také postřehla, že každé dítě může na něm strávit maximálně 20 minut denně. Je to pro ně čerstvá záležitost a po nasycení nebude tak často vyhledáván. Během dalších dnů jsem viděla, že každý den má určitý řád. V pondělí se začíná sněmem, kde se sejdou všechny děti s průvodci a zakladateli školy a probírají se témata na celý týden, řeší se různá oznámení, upravují pravidla. Následují hry v angličtině s rodilým mluvčím, který s nimi stráví pár hodin (tady si nejsem jistá, zda Anna je rodilá mluvčí) a odpoledne kroužek vědeckých pokusů. Pravidelně ve středy děti jezdí do školy a zpět vlakem z Českého Těšína a od nádraží pěšky. Každý den jsem viděla, jak děti samy spontánně tvořily, vyráběly, sklá daly. Každé dítě mělo svůj prostor, protože na dvě průvodkyně je maximálně 12 dětí. Průvodkyně byly k dispozici po celý den. Někdy se četla pohádka, jindy se společně s dítětem učily. Přinášely se nové pomůcky a knížky. Většinu dní se šlo na procházku do blízkého lesa nebo se dovádělo na svahu u školy. Ta svoboda, kterou děti měly, byla nakažlivá a postupem času jsem pochopila myšlenku převzatou ze Sudbury školy v Americe. Mimochodem, zakladatelky této školy strávili přímo celý týden v Sudbury škole a přinesly tento model k nám.

Jako rodič, který chce pro své dítě to nejlepší, jsem moc vděčná, že kolem nás vznikají takové školy, které poskytují dětem prostor, respektují potřeby dětí a přihlížejí k nim. Děti se dokážou ty nejdůležitější věci naučit třeba při cestě vlakem, na procházce, během oběda, zažijí si to a vryje se jim to do paměti.Abych mohla pochopit myšlenku svobodných škol, bylo nutné si pár dní zažít s dětmi.

 

Lucie Kubíčková, matka dvou dětí ve věku 6let a 4 roky, (pracující jako školní psycholožka)

 

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *